Druhý dvouletý mezinárodní projekt Comenius s názvem „Oslava kultury prostřednictvím hudby“.  Do projektu bylo zapojeno 7 škol z těchto zemí:

• naše škola – Česká republika
• Sully Primary School – Anglie
• Kranichdammschule – Německo
• Kraslava Secondary School Varaviksne – Lotyšsko
• Szkoła Podstawowa nr 67 z Oddziałami Integracyjnymi im. Komisji Edukacji Narodowej w
• Katowicach – Polsko
• Kronstad skole – Norsko
• Keskustan koulu, Kuusankoski – Finsko

Jedním z hlavních cílů bylo zlepšit úroveň dětského chápání toho, co to znamená být Evropanem. Děti se seznámily s partnerskými zeměmi, rozšířily své zeměpisné znalosti a poznaly, jak se v jednotlivých zemích oslavují např. Vánoce, či svátky jara atd. Samy se pak zapojily do předvedení oslav těchto svátků v dané zemi. Žáci nejen nacvičili písně, tance k různým příležitostem, ale vyrobili logo, knihu či kalendář. Zapojili se i do světa obchodu, snažili se své výrobky prodat na akcích pořádaných školou. Společným jazykem byla angličtina, proto většina prací byla v tomto jazyce, ale protože jsme Češi, všechna naše kulturní vystoupení se konala v rodném jazyce. Dalším cílem bylo uvědomění si důležitosti znalosti cizího jazyka pro komunikaci v okolním světě. 

1. návštěva – listopad 2013 – Německo, Salzgitter

K prvnímu mezinárodnímu a pracovnímu setkání došlo v Německu v Salzgitteru. Ve škole – Kranichdammschule Salzgitter – jsme byli srdečně přivítání ředitelem školy Hansem-Günterem Sanmannem, všemi vyučujícími a také žáky školy, kteří pro nás připravili velmi pěkné vánoční vystoupení. Mohli jsme si prohlédnout školu i navštívit výuku v jednotlivých třídách. Vše je trošičku jinak než u nás, ale společná věc zůstává stejná – výchova a vzdělání žáků. Jejich škola je rozprostřena v několika venkovních pavilonech, takže vlastně společná chodba neexistuje a žáci a učitelé přecházejí ve všech ročních obdobích venkovními prostorami. Ve škole je 20 procent žáků, kteří mají problémy s řečí a potřebují zvláštní péči. Polovina žáků je z rodin migrantů (většina z nich je z Turecka). Tomu jsou přizpůsobeny i počty žáků ve ttřídách Salzgitter je předměstí města poblíž Hannoveru. Většina lidí pracuje v továrnách v Salzgitteru jako je Volkswagen nebo Salzgitter Stahl.

Ve dnech 2. – 6. dubna 2014 proběhla 2. návštěva či přátelské setkání zahraničních učitelů. Do Staré Vsi přijelo celkem 21 zahraničních učitelů: 5 z Polska, 6 z Norska, 4 z Lotyšska, 2 Finky, 2 Welšanky a 2 Němky. Přivítali jsme všechny tradičně chlebe a solí a uvítali je malým kulturním vystoupením. Cílem tohoto setkání bylo nejen poznat školu v naší obci, ale také jednotlivé země musely naše žáky naučit svoji akční píseň. Našim žákům se tato aktivita moc líbila a zhostili se tohoto úkolu na jedničku. Zahraniční učitelé mohli navštívit výuku v jednotlivých třídách, navštívili také mateřskou školu a prohlédli si celou budovu. Poté je přivítal také otec Mgr. Kamil Strak a pan starosta Ing. Dalibor Dvořák. Samozřejmě jsme jim ukázali i krásy našeho regionu: Dolní oblast Vítkovic, Muzeum Tatra v Kopřivnici, Dřevěné městečko v Rožnově pod Radhoštěm a nechyběla ani cimbálová muzika Slepenice. Ubytováni byli v malebném prostředí Hukvald. Ohlasy na toto společné setkání byly velice příznivé.

Třetí společná návštěva se tentokráte uskutečnila v Norsku, v druhém největším městě Norska Bergenu. Ten má kolem 250000 obyvatel. Navštívili jsme naši partnerskou školu – Kronstad schulle v Bergenu, která má skoro stejný počet žáků jako naše škola. Vyučuji se tady žáci od 1. do 7. ročníku. Dostalo se nám velmi přátelského přivítání ze stran učitelů i žáků. Mohli jsme navštívit krátce výuku ve třídách, kde nás překvapil počet učitelů ve třídě – běžně dva plus nějaký asistent pro integrované žáky. Počet žáků ve třídě je přibližně stejný jako u nás 26-30 žáků. Žáci si pro nás připravili pěkné vystoupení, kde jsme mohli slyšet i tradiční školní píseň. Setkali jsme se s ministryní vlády, která v Bergenu odhalovala pomník a velkým zážitkem byla účast v průvodu, organizovaném u příležitosti státního svátku Norska, který připadá na 17. května, a to Den ústavy. Letos slavili Norové od osvobození od Dánů právě 200 let.Nepříjemné deštivé počasí po dvou dnech vymizelo a my jsme mohli poznat Bergen i za slunečního svitu. Děti jsou však na déšť zřejmě hodně zvyklé, neboť přestávky s pobytem venku za deště jsou zcela samozřejmostí. Na této návštěvě proběhla domluva další spolupráce a předali jsme si prezentace státní hymny v jednotlivých zemích.

Kouvola je město na jihu Finska. Je největším (jak rozlohou, tak i obyvatelstvem) městem provincie Kymenlaakso. Ve městě žije 88 000 obyvatel. Městem protéká řeka Kymijoki. Škola, kterou jsme navštívili, navštěvují žáci od 1. do 6. třídy. Součástí je i mateřská škola. Povinná školní docházka začíná v sedmi letech. škola byla velmi pěkně vybavena, zaujaly nás obrovské prostory pro sportovní vyžití v atomovém krytu. Ten je  součástí kopce, na kterém stojí nemocnice. U žáků je podporována také manuální zručnost, např. šicí stroje obsluhuji hravě hoši i dívky, dívky také uvidíte v dílnách.  Dozvěděli jsme se, že ve Finsku rodiče škole absolutně důvěřují, pozice učitele je ve společnosti na takové úrovni jako u nás bývala dříve. Navštívili jsme jednotlivé třídy při výuce, kde byli vždy dva učitelé ve třídě. Zhlédli jsme vánoční představení žáků pro rodiče a navštívili také radnici města Kouvoly. Tam nás přivítal předseda odboru školství, povyprávěl o podpoře vzdělanosti a sortu ve městě. Na závěr ho čekal těžký úkol, vybrat návrh obalu DVD pro píseň “Bratře Kubo”, který připravili  žáci jednotlivých zemí. Norové nám předali originál mezinárodního kalendáře státních svátků v jednotlivých zemích pro další distribuci. Před Vánocemi proběhla ve škole pro naše žáky prezentace o této návštěvě.

Náš  projekt Comenius čekala na začátku března další cesta. Navštívili jsme Lotyšsko, město na východě Lotyšska  – Kraslavu. Základní škola v Kraslavě mívala ještě před deseti lety 1000 žáků, dnes ji navštěvuje 550. Jsou to žáci od 1. do 12. třídy, tzn. děti až do 19 let. Škola je zvenku krásně zrekonstruována, některé třídy jsou nově vybaveny nábytkem a interaktivní tabulí. Zbytek školy na renovaci čeká. Z Kraslavy se hodně lidí stěhuje jinam, proto jsme zde mohli vidět hodně prázdných domů. Všichni – jak žáci, tak i učitelé – nás velmi přátelsky přivítali. Na uvítanou jsme zhlédli kulturní vystoupení žáků s ukázkou moderní lotyšské hudby, ale i tradičních tanců. Na radnici nás přivítal starosta, který nám představil město Kraslavu, v němž žije 18000 obyvatel.. Naši školu zastupovaly 4 paní učitelky: Kunzová, Cholevová, Hermanová a Stejskalová. Kromě angličtiny jsme my, starší generace, osvěžili i jazyk ruský. Musíme potvrdit, že platí přísloví: „Co se v mládí naučíš, ke stáru jako když najdeš.“

Kromě Kraslavy jsme navštívili katolický kostel v Agloně, kde roku 1993 vedl bohoslužbu i samotný papež Jan Pavel II. Nezapomenutelná byla návštěva muzea chleba. Poslední den v sobotu jsme odcestovali do hlavního města Lotyšska Rigy. Cesta z Kraslavy trvala autobusem 4 hodiny. Může nás těšit i ta skutečnost, že i když se říká, že cesty u nás jsou katastrofální, oproti tamní cestě jsou nádherné. Riga je město, kde azbuku (písmo pro ruský jazyk) skoro neuvidíte. Tam se mluví  lotyšsky. Nachází se tam největší tržiště v Evropě. Najdete tam spoustu domácích produktů. Nás děvčata nejvíc uchvátily stánky s květinami. Škoda, že jsme si k  Mezinárodnímu dni žen nemohly nějakou velikánskou kytici růží zakoupit. Cestu zpátky domů by asi růže nevydržely.

Dva roky uběhly jako voda a přišel 20. květen a nás čekala návštěva posledního partnera z projektu Comenius – Základní školy v Katowicích.

Jediná výhoda celé této návštěvy spočívala v tom, že do  Katowic je to autem hodina a půl. Nevýhoda návštěvy – kryla se s datem obecních slavností, a tak jsme nemohly vidět tu nádheru, kterou předvedla naše škola. Ale zpátky k projektu.

Naši školu zastupovala jako obvykle p. uč. Hana Cholevová (koordinátor celého projektu), p. uč. Yvetta Kunzová a p. uč. Romana Mlčochová. Každé poslední setkání je velmi smutné, ale od prvních chvil se nám polští hostitelé snažili ukázat, že to smutné být nemusí. Vše začalo slavnostním přivítáním a vystoupením žáků školy. Slyšeli jsme naši píseň Beskyde, Beskyde, či píseň Bratře Kubo nazpívanou ve všech jazycích projektu. Moc se to polským dětem povedlo. Mohli jsme zhlédnout typické polské tance: Trojak, Krakowjak a tradiční polonézu. Polská škola je svým pojetím velmi podobná naší. Vybavení ve třídách, organizace a způsob výuky jsou velmi podobné. Ve škole je však více žáků, a to 550, a základní škola končí 6. třídou. Děti do první třídy nastupují v 7 letech, takže tamní šesťáci již mají 13 let.

Samozřejmě jsme kromě samotné školy zavítali i k předškolákům, kteří nám rovněž zatančili. A pak nám polští kamarádi ukázali Katowice a město Krakow s nedalekou Wieličkou, což je bývalý solný důl, dnes muzeum. Sedmáci již nyní ví, o čem píši: 800 schodů dolů do hloubky 130 m pod zem.  Ale, když je to dolů, tak to jde, horší by to bylo nahoru. A pak už jen obrovské prostory a historie kopání soli. Velmi pěkný zážitek. Pak se nám taky moc líbilo v lesnickém středisku umístěném nedaleko školy. Tam se zaměřili i na vzdělávací činnost a měli připraveny výukové programy pro děti, které by se vám určitě líbily. Dokonce jsme viděli i úl s včelí královnou a malými včelkami a na cestě k hotelu jsme před přechodem museli autobusem pořádně zabrzdit, neboť po zebře kráčeli tři divočáci. Ti jsou tam mimochodem velice přemnoženi a ve městě se nesmí střílet. Myslivci je musí odchytit a zavézt zpátky do lesa.

Na závěr  vám všem – chlapci a děvčata, milé kolegyně a kolegové – předáváme pozdravy našich přátel z Finska, Norska, Lotyšska, Walesu, Německa a Polska. Všichni vzpomínali na návštěvu v naší škole a vzpomínali na naše žáky a kolegy. Moc se všem u nás líbilo a nám se také líbilo v polské škole.

Poděkování patří vám všem, že jste se na celém projektu podíleli a tak pomohli splnit všechny úkoly, které nás čekaly. A že jich nebylo málo.